Nakupování

Nejčastější koníček průměrného studenta právnické fakulty je s velkou pravděpodobností nakupování. A podobně jako automobilový fanoušek by nejraději jel "na socrata" do Adenau (ano, to Adenau kousíček od Nürnburgringu :-)), pro milovníka nakupování je zemí zaslíbenou Velká Británie. Na prvním místě nepochybně stojí Londýn, ale Glasgow je (byť s odstupem ;-)) druhý.
Centrum města kolem Sauchiehall a Buchanan Street je přímo přeplněno nejrůznějšími obchody, z nichž nejzajímavější je úžasných výběr obchodů s oblečením. A odhlédneme-li od toho, že prakticky cokoli (mimo oblečení) je tu dražší než v ČR (proč v brněnském Electroworldu stojí nejlevnější kamera Sony 8000Kč a v glasgowském Dixon's 240GBP?), mám o zábavu postaráno.
Největší rozdíl při nakupování ovšem člověk nepocítí ve srovnání Anděla a St Enoch, ale při srovnání Tesca a ... Tesca.
Na jedné straně sice skutečně je britské Tesco výrazně dražší, ale současně splňuje to, po čem voláme u nás už dávno: kvalitu. Není náhodou, že všechny české hypermarkety (snad jako reakci na tržní tlak Lidlu - blééééé) mají slogany poukazující na cenu, žádný nehovoří o kvalitě produktů. Pěkně viditelné to je u ovoce, s důvěrou tu kupuji zabalená rajčata v kbelíku a nebojím se (jako v Česku), že polovina z nich bude nahnilá, bagety chutnají konstatně jako bagety, ne v 60% případů jako násada od koštěte atd.
S tím se pojí i odlišný přístup pokladních a vůbec všeho personálu. Ačkoli pracovníci Hypernovy nosí trička s nápisem (nápis jsem teď sice zapomněl, ale rozhodně vybízí ke komunikaci, takže asi něco ve smyslu: Jsem tu pro vás, nebojte se zeptat...), ve skutečnosti si dotazující se člověk připadá jako zástupce culex pipiens.
V místním Tescu se pokladní oběžují každého pozdravit, pokud vidí, že máte více věcí, s úsměvem pomohou s balením, občas prohodí pár přátelských slov a pokud si všimnou, že např. balení toastového chleba se v košíku otevřelo, neváhají na to upozornit a dokonce poslat i jakousi pomocnou sílu pro nový balíček.
Nu, máme co dohánět...